Od vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu uvalila EU na Rusko šest kol sankcí. Ale protože Rusko je největším dodavatelem zemního plynu do EU, odrazy způsobené sankcemi proti Rusku dostaly země EU do obtížné pozice. Tváří v tvář krizi „přerušení plynu“ obrátilo mnoho evropských zemí svou pozornost k výrobě elektřiny z uhlí, která byla dříve plánována na postupné ukončení.
Německá vláda vydala prohlášení, v němž uvádí, že kvůli tlaku dodávek energie Německo tentokrát přivede uzavřenou uhelnou kapacitu zpět do sítě. Mezitím uhelné elektrárny v Itálii v posledních měsících hromadí uhlí.
Rakouská vláda později uvedla, že znovu spustí uhelnou elektrárnu v jižním Rakousku, která byla odstavena. Rakousko bylo druhou evropskou zemí, která zcela vyřadila výrobu elektřiny z uhlí, což je rozhodnutí, které nyní Rakousku umožňuje restartovat uhelnou éru.
Poté nizozemská vláda uvedla, že v reakci na energetickou krizi plánuje zrušit omezení výkonu uhelných elektráren. Nizozemsko dříve nařídilo, aby uhelné elektrárny pracovaly na 35 procent svého maximálního výkonu, aby se omezily emise oxidu uhličitého.
Po oznámení o odstranění stropu pro výrobu energie ze spalování uhlí mohou uhelné elektrárny fungovat na plný výkon až do roku 2024, což může ušetřit spoustu zemního plynu.
V tomto ohledu Evropská skupina pro životní prostředí uvedla, že aby EU udělala maximum pro dosažení cíle omezit nárůst teploty na 1,5 stupně Celsia v Pařížské dohodě, mělo by být uhlí do roku 2030 postupně vyřazeno a zemní plyn do roku 2035 při poslední. Nyní se ale celá situace změnila.
Václav Bartuška, velký český velvyslanec pro energetickou bezpečnost, se zvlášť zavázal, že pokud letos v zimě dojdou zásoby zemního plynu, udělá vše pro dodávky tepla a výroby elektřiny.
"V podstatě čelíme opakování ropné krize z roku 1973... Pokud letos v zimě klesnou zásoby plynu, spálíme vše, co můžeme, abychom vytopili lidi a vyrobili elektřinu," řekl Bartushka.
Bartushka také řekl, že pokud evropské země podepíší dlouhodobé smlouvy s dodavateli zkapalněného zemního plynu, je stále možné, aby druhá strana poskytla zemní plyn do EU před příchodem topné sezóny. Evropská komise v minulosti s podpisem takové smlouvy nijak nespěchala, ale Bartushka řekl, že se to změnilo.
"Před rokem, před šesti měsíci nebo před čtyřmi měsíci byste to od Evropské komise neslyšeli. Nyní jasně chápou, že členské státy musí přežít a vlády musí přečkat zimu," řekl.
Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová uvedla, že blok přijal „neodkladná opatření“, aby čelil hrozbě poklesu dodávek z Ruska, včetně opatření na úsporu energie a zvážení toho, která odvětví mají „prioritu“ používat zemní plyn.
